MENŠINOVÁ NÁBOŽENSTVÍ NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ

MENŠINOVÁ NÁBOŽENSTVÍ NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ

ve stínu islámu

Akce se uskutečnila v úterý 6. června 2017 v 19.30 hod.

Místo konání: barokní refektář (vstup Jilská 7a)

Hosté: Jiří Gebelt, Petra Košťálová, Luboš Kropáček, Petr Kubálek, Michal Řoutil, Stefano Taglia, Kateřina Vytejčková

Moderuje: Jan Fingerland

Večer o spiritualitě, historických osudech a problematickém postavení náboženských menšin na Blízkém východě a debata nad právě vycházející knihou VE STÍNU ISLÁMU.

Pořádá nakladatelství Vyšehrad ve spolupráci s Dominikánskou 8.

„Titul Ve stínu islámu rozehrává celou škálu významů. Zatímco na Blízkém východě je stín chápán jako zdroj ochrany před žhnoucím sluncem, a má tedy konotace spíše pozitivní, v našem prostředí chápeme ´být v něčím stínu´ jako méně významné či podřadné postavení. Zvolený název odkazuje na to, jak malé pozornosti se dostává menšinovým náboženstvím v kontextu proměn, jimiž region Blízkého východu prochází. V tomto smyslu je záměrem předložené monografie nechat menšinová náboženství vystoupit ze stínu islámu, tedy ze stínu pozornosti, jež se soustřeďuje na většinový islám…“, píše v úvodu knihy vedoucí autorského týmu, religionista Jiří Gebelt.

Jiří Gebelt – vystudoval teologii, filosofii a religionistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Působí jako odborný asistent Katedry religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se teorii a metodologii religionistiky a pozdně antické gnózi, především mandejcům. K uvedeným tématům publikoval řadu studií v odborných časopisech.

Petra Košťálová – vystudovala etnologii a armenistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorská studia absolvovala v rámci etnologie a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Université Paul Valéry v ontpellieru. Působí jako pedagog na Katedře psychologie Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Zabývá se tématy jako kolektivní paměť, etnické mýty, stereotypní obrazy aj., regionálně se zaměřuje na arménskou kulturu. Publikovala texty k problematice arménské identity, dějin a poezie: Písně země Nairi: lidové a trubadúrské písně středověké Arménie (2006); L’image de l’Autre dans les chroniques arméniennes (2010); Arménské kroniky od jezera Van (2012); Stereotypní obrazy a etnické mýty: kulturní identita Arménie (2012).

Luboš Kropáček – vystudoval anglistiku a arabistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti působí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se kulturními dějinami Blízkého východu a Afriky, velkou pozornost věnuje zvláště islámu a křesťansko-muslimským vztahům. Publikoval řadu studií u nás i v zahraničí, monografie Duchovní cesty islámu vyšla již v šesti vydáních.

Petr Kubálek – vystudoval arabistiku a dějiny a kulturu islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na téže fakultě je doktorandem v Ústavu srovnávací jazykovědy. Autorsky se podílel na dokumentárním filmu Vyznavači Anděla Páva (Petr Zrno a Česká televize, 2003) a výstavě Divokým Kurdistánem (Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011).

Michal Řoutil – působí jako šéfredaktor ročenky Parrésia. Revue pro východní křesťanství a hlavní redaktor edice Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu. Absolvoval studium rusistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Ústav slavistických a východoevropských studií). Odborně se zaměřuje především na dějiny ruské středověké kultury, rozkol ruské církve v polovině 17. století a staroobřadní hnutí. Na Katolické teologické fakultě téže univerzity absolvoval kurz syrské aramejštiny a v oblasti syrologie rovněž publikuje. Kromě desítek časopiseckých a knižních publikací je rovněž spoluautorem knih Katastrofa křesťanů. Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914 –1923 (společně s P. Košťálovou a P. Novákem, 2017) a Dějiny Ruska (Z. Vydra a kol., 2017).

Stefano Taglia – studoval mezinárodní vztahy na Univerzitě Johna Cabota v Římě a blízkovýchodní areální studia na Škole orientálních a afrických studií (SOAS) v Londýně. Od roku 2014 je vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Zabývá se dějinami Osmanské říše na přelomu 19. a 20. století a společenskou rolí tehdejších intelektuálů. Vyšla mu kniha Intellectuals and Reform in the Ottoman Empire: The Young Turks on the Challenges of Modernity (2015).

Kateřina Vytejčková – vystudovala magisterský obor etnologie na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde pokračuje v doktorském studiu. Je zaměstnancem Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Sférou jejího dlouhodobého zájmu je oblast současného Turecka, kam podniká pravidelné výzkumné cesty nejen za účelem terénního výzkumu v rámci grantových projektů. Zabývá se různými tématy hmotné a duchovní kultury post-osmanského prostoru, především pak architekturou a duchovním světem alevitů v Turecku i na Balkáně. K těmto tématům publikovala několik odborných studií, pravidelně se též účastní kulturně-antropologických a orientalistických konferencí.



zobrazit ostatní akce